PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Dirigent Jakub Klecker dokázal z této hudební materie vykouzlit barevný a napínavý hudební obraz.“

„Sbor měl nejtěžší pozici, přesto si jeho projev uchoval vyrovnanost, propracovanou dynamiku i čistou intonaci.“

„Zaujala také echa sólového sopránu ze sboru, kterých se s přesnými intonačními i rytmickými vstupy excelentně zhostila Tereza Hromádková.“

Vánočních koncertů je v tomto čase mnoho a všechny dýchají sváteční a pohodovou atmosférou. Ve středu 27. prosince zaznělo v kostele sv. Augustina na Kraví hoře v Brně Vánoční oratorium Johanna Sebastiana Bacha v podání Českého filharmonického sboru, orchestru Czech Virtuosi a sólistů Terezy Zimkové, Moniky Jägerové, Matúše Šimka a Tomáše Šelce. Koncert řídil dirigent Jakub Klecker.

„Najväčšiu prednosť večera pre mňa pritom predstavoval výkon Arnheiður Eiríksdóttir.“

„Každá zo speváčok bola, prirodzene, v rámci koncertu nositeľkou trochu iného naturelu a prejavu.“

„Akrobatická ária bábiky Olympie bola v interpretácii Marie Sardaryan obdivuhodnou ekvilibristikou.“

V predvianočnom týždni si agentúra Nachtigall Artists, presnejšie jej Spolek přátel hudebních talentů, pripravila pre svojich poslucháčov ďalší z komorných recitálov na Novoměstské radnici. Protagonistkami boli sopranistka Maria Sardaryan a v podstate domáca mezzosopranistka, členka Opery ND Arnheiður Eiríksdóttir. Za klavírom sedel osvedčený Ahmad Hedar. Sviatočné melódie síce 19. decembra (takmer) nezneli, poslucháčsky ústretová dramaturgia ale formátu vianočnému koncertu zodpovedala celkom presne.

„To si operní režiséři (či v tomto případě režisérky) opravdu myslí, že mají stejný cit pro hudbu a drama jako měl Mozart?“

„Režisérce nestačila Mozartova hudba k jeho opeře La finta giardiniera, a tak ji „doplnila“ nejen další Mozartovou hudbou, ale i předtočeným smíchem a dokonce současnými televizními znělkami.“

„Hudební doprovod, který poskytl soubor La Folia Barockorchester, byl vskutku spíš doprovodem k halasné show, než nastudováním Mozartovy opery.“

Hlavně ať se to odehrává v současnosti, ať je tam co nejvíc akce a útočí to na bránice diváků! Tak by se daly shrnout výchozí myšlenky dnešních režisérů při inscenování komických oper (nejen) Wolfganga Amadea Mozarta. Z tohoto proudu nevybočuje ani produkce opery La finta giardiniera, uváděná v rámci sezony Theater an der Wien v Komorní opeře na vídeňské ulici Fleischmarkt.

„Dívčí sbor a instrumentální ansámbl celý večer prokazoval nerozlučný soulad a propojení.“

„Na některých sólových výkonech byla znatelná mírná nervozita. Možná to zní překvapivě, ale bylo to ve výsledku příhodnější, než kdyby sólové pěvecké party zpíval někdo nadmíru suverénním a sebevědomým přístupem.“

„Provázání všech interpretačních aspektů zajistila bezvadná souhra a decentně tvarovaná dynamika, která nikdy nevkročila do území patosu či hry na efekt.“

Jak zní cesta světla? Odpověď nabídnul koncert z cyklu Hudební výlety, který pořádá Svatováclavský hudební festival. Unikátní loňská nahrávka Cesta světla skladatele a multiinstrumentalisty Jiřího Slavíka zazněla v živém provedení Orchestru lidových nástrojů a dívčího sboru Vojenského uměleckého souboru Ondráš. Dějištěm se 19. prosince stal Evangelický Kristův kostel v Ostravě, jehož akustické podmínky českým a moravským koledám spolu s výkony interpretů vtiskly pečeť výjimečného okamžiku.

„Galuppi byl nadaný melodik, se svými nápady si uměl pohrát. Na druhou stranu nějaká hlubší charakteristika chybí, celé dílo působí prostince, prvoplánově, posunuje se od jedné líbezné melodie k druhé.“

„Helsinki Baroque Orchestra hrál čistě a elegantně, vytěžil z hudby mnoho jemného kouzla, což se bohužel nedá říct o vokálním ztvárnění partů Adama a Evy.“

„O třídu lepší byla mezzosopranistka Sonja Runje, která v partu Anděla spravedlnosti předvedla barevný, znělý hlas a intonačně jistý výkon.“

Skladatel Baldassare Galuppi dnes nepatří ani k nejznámějším, ani nejhranějším italským autorům, v 18. století se však řadil k nejúspěšnějším. Vídeňské Theater an der Wien, jehož dramaturgie byla vždy vynalézavá, uvedlo 18. prosince koncertně Galuppiho oratorium La caduta di Adamo (Adamův pád). Nepamatuji se, že by někdy zaznělo u nás, proč si ho tedy neposlechnout?

„Wojciech Rodek orchestr velice striktně vedl přesným a čitelným dirigentským gestem, což zajistilo (až na výjimky) dost přesnou souhru tělesa a intonační přesnost.

„Má smysl s tímto tělesem provádět hudbu, která je zaměřená na hudební fajnšmekry, když nezbývá energie/síly/schopnosti na dotažení těchto děl k detailnímu vypracování?“

„Bylo zřejmé, že Eva Garajová výraz nepředstírá, ale že jde skutečně o vnitřní, hluboký prožitek.“

Vánoční gala – Mladé hvězdy Visegrádu vánočně. Tak zněl název koncertu, který se jako součást festivalu České doteky hudby odehrál 19. prosince v Sále Martinů na pražské HAMU. Program se sice vánoční atmosféře, na kterou láká titul hned dvojnásobně, výrazně nepřibližoval a místo slibovaných vycházejících hvězd byli obsazeni na hudební scéně již etablovaní umělci, slibovaný netradiční repertoár se však opravdu konal. Slovenskou mezzosopranistku Evu Garajovou a maďarskou harfistku Kláru Bábel na pódiu hudebně „podpořila“ Severočeská filharmonie Teplice pod vedením polského dirigenta Wojciecha Rodeka.

„Komunikaci mezi tolika účinkujícími dokázal udržet a vybalancovat dirigent Jakub Klecker, který si akci viditelně užíval.“

„Hlavní protagonista Jiří Pavlica byl motorem celého koncertu. Od počátku navodil přátelskou a důvěrnou atmosféru.“

„Večer byl prodchnutý radostí, pohodou a vědomím, že šťastný je ten, kdo dělá šťastnými ty druhé.“

Brněnský projekt Jiřího Pavlici je součástí narozeninového turné po mnoha různých českých městech. V každém městě využívají pro tuto příležitost vlastní hudební zdroje, v Brně došlo logicky ke spojení symfonického orchestru a sboru dětí a mládeže Kantiléna. Vyšel z toho svěží, půvabný a emotivní večer, který byl ve středu 20. prosince zasazený do prostoru sálu Bobycentra.

„Mše byla hrána s obvyklou precizností nástupů obou těles a sólistů.“

„V hybném tempu na pozadí orchestru a sboru splývali pěvci v prosebné litanii s duchem aklamace.“

„Orchestr posílily tři trubky a kotle a viditelně vygradovaly náladu hudby, která se stala vitální, dynamickou a pulzující koncertní událostí.“

V úterý 19. prosince večer patřila Dvořákova síň Rudolfina duchovním kompozicím dvou barokních velikánů. Václav Luks se svými soubory Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 uvedl mši Missa Corporis Domini Jana Dismase Zelenky a Magnificat in D Johanna Sebastiana Bacha. Dvě díla komponovaná pravděpodobně v rozmezí několika málo let, dvě díla rozdílné stavební sevřenosti sblížená interpretací.

„Mnozí posluchači se shodují, že koncerty tohoto cyklu nepatří mezi koncerty tradiční, tedy umí oslovit důmyslnou dramaturgií a skladbou interpretů.“

„V projevu Karolíny Cingrošové nebylo absolutně nic rušivého, interpretace byla velmi přirozená a jemně propracovaná.“

„Členové sboru zpívaly nenásilně, poněkud křehce, hudba působila místy jako z jiného světa.“

Festival Svátky hudby v Praze, Václav Hudeček a jeho hosté letos vstoupil do 32. ročníku na konci října koncertem v Dvořákově síni pražského Rudolfina. Po listopadovém koncertu v sále Pražské konzervatoře se dostalo i na Vánoční setkání v Betlémské kapli, které se uskutečnilo v úterý 19. prosince. Program byl pestrý a příjemný na poslech i pro posluchače, kteří koncerty klasické hudby pravidelně nenavštěvují.

„S taktovkou v ruce Tomáš Brauner stále překypuje energií až mladickou a nečiní mu sebemenší problém nasadit závratné tempo.“

„Adam Plachetka ohromuje přirozeností, působí jako uvolněný živel plný lidskosti a přitom zároveň coby naprostý profesionál, jehož nikdo a nic nerozhodí.“

„Tenhle pěvec by snad byl schopen odzpívat všechny hlavní mužské party Figarovy svatby sám.“

Komorní filharmonie Pardubice se letos rozhodla nepořádat speciální vánoční koncert. Nebude hrát ani tradiční Rybovu Českou mši vánoční ani něco podobného loňskému překvapení, jakým se stalo pardubické nastudování Vánoční kantáty Leopolda Koželuha. Přesto hodnotný předvánoční zážitek svým posluchačům nabídla, když pozvala do zdejšího Domu hudby basbarytonistu Adama Plachetku, jehož recitál z operních děl Wolfganga Amadea Mozarta vyplnil druhou polovinu prosincových abonentních večerů v Sukově síni.

„V těch skladbách, kde se na pódiu sešli všichni účinkující, si posluchači vychutnali přitažlivě znějící souzvuk, vytvořený ne často slýchanou kombinací obsazení.“

„V písni Geistliches Wiegenlied se rovnocenné hlasy všech tří interpretů spojily do celistvosti a harmonie, tvořené nápadnou konejšivostí obou nástrojů a vzrůstající dramatičností zpěvního partu.“

„Na malé ploše jsme mohli obdivovat Sekerovo umění výstavby, jeho cit pro velké plochy i detaily, erudici, s níž na klaviatuře vyjadřuje bouři citů, zoufalství i křehkost.“

Advent se chýlí ke svému závěru, Jakub Jan Ryba je na roztrhání, a přece se najdou koncerty, které nejsou prvoplánově vánočně laděné. I tak přinášejí duchovní obohacení a jsou příležitostí k rozjímání. Takovým byl i poslední letošní večer komorního cyklu PKF – Prague Philharmonia, na kterém se v pondělí 29. ledna v zajímavé dramaturgii představili mezzosopranistka Lucie Hilscherová, klarinetista Jindřich Pavliš, violista Ondřej Martinovský a klavírista Miroslav Sekera.

„On kupodivu hraje na moderní nástroj z roku 2000 z dílny houslaře Petera Greinera, zatímco ona na nástroj Guadagniniho z roku 1776. Řeknete si: ‚Nesourodé spojení…‘ Naopak!“

„S mnohými posluchači jsem jen litoval, že už je konec.“

„Eva Ollikainen vedla s pozoruhodným uměleckým sebevědomím a každým gestem přesvědčovala o dokonalé znalosti partitury.“

Poslední letošní večer Symfonického orchestru Českého rozhlasu na pódiu Dvořákovy síně Rudolfina 18. prosince uspokojil svým průběhem snad všechny posluchače. Výborným počinem bylo pozvání skvělých hostujících umělců – jedenačtyřicetileté finské dirigentky Evy Ollikainen a dua sourozenců Tetzlaffových.

„Šest průzračných niterných skladeb zaznělo v podání Českého filharmonického sboru Brno, který si pohrával s něžnou dynamikou v pianu.“

„Další tři písně byly ukázkami hudby českých kantorů, kteří se největší měrou zasloužili o zpěvnost a muzikalitu českého národa.“

„Hudební složku obstaral orchestr Czech virtuosi, který spolupracuje s Českým filharmonickým sborem Brno již tradičně.“

Vánoční koncerty pravidelně ozvláštňují čas blížících se svátků. Třetí abonentní koncert Českého filharmonického sboru Brno na třetí adventní neděli 17. prosince v Besedním domě patřil vánočním skladbám starých mistrů. Vedle České mše vánoční Jakuba Jana Ryby zazněly pod taktovkou sbormistra Petra Fialy menší skladby českých kantorů, Adama Michny z Otradovic, Jana Michaličky a Jiřího Ignáce Linka. Nechyběla ani pastorela Tichá noc a závěrečné Narodil se Kristus Pán.

„Předchozí nastudování Martina Doubravského a režiséra Zdeňka Kaloče se hrálo devatenáct let. Tradiční zájem o dílo si záhy vyžádal novou inscenaci.“

„Některé scény fungují mimořádně; velmi sugestivním a, domnívám se, neotřelým prvkem v inscenaci je zrcadlo.“

„V jednotlivostech je síla a nápaditost, jako celek ale inscenace spíše ztrácí.“

Liberecké Divadlo F. X. Šaldy 15. prosince nabídlo nové pojetí slavné opery Nabucco skladatele Giuseppa Verdiho. Hudebně ji nastudoval a vede nový hudební ředitel Zbyněk Müller, režie je z dílny Dany Dinkové. Inscenaci lze považovat za zajímavý, byť trochu nedotažený počin.

„Vianočný program bol zostavený z diel skladateľov, pochádzajúcich z územia dnešného Slovenska.“

„Dirigent si pri interpretácii diel počínal s hlbokým porozumením pre ich duchovné posolstvo a citlivo tvaroval jemnú štruktúru skladieb.“

„Sólista odohral Hummelov koncert bez najmenšieho zaváhania, so suverénnou brilanciou.“

Slovenská filharmónia sa po nedávnom návrate z koncertného zájazdu do Južnej Kórey, ktorý sa uskutočnil na prelome dvoch posledných tohoročných mesiacov, tento týždeň znova uviedla v rámci svojho už tradične hojne navštevovaného Populárneho cyklu pred svojím domácim publikum v Redute. Pod taktovkou Leoša Svárovského odznel na koncerte 14. decembra prevažne vianočný program, zostavený z diel skladateľov, pochádzajúcich z územia dnešného Slovenska (Ján Levoslav Bella, Ľudovít Rajter, Johann Nepomuk Hummel a Mikuláš Moyzes). V úlohe inštrumentálneho sólistu sa predstavil mladý, ale už medzinárodne renomovaný trúbkár Stanislav Masaryk, v programe účinkoval tiež Slovenský filharmonický zbor (zbormajster Jan Rozehnal) a domáci vokálni sólisti Mariana Sajko, Michaela Šebestová, Juraj Kuchar a Martin Mikuš.

„Provedení premiéry se ujal druhý dirigent Josef Kurfiřt. Příležitost, kterou dostal, nepromarnil a představení vedl s energií a soustředěně.“

„Ke cti režiséra Jiřího Nekvasila je nutno konstatovat, že se oprostil od romanticko-dramatického vizuálu, vsadil na herecké a pěvecké schopnosti protagonistů a nechal působit sílu a opravdovost hudby.“

„Je to inscenace, co dokladuje vyzrálost a hudební mistrovství autora i celého operního souboru.“

Dramaturgie opery Moravskoslezského divadla přivedla ve čtvrtek 14. prosince na jeviště Divadla Antonína Dvořáka obnovenou inscenaci Čertovy stěny. Poslední dokončená opera Bedřicha Smetany byla uvedena na tamní jeviště naposledy roku 2014. V režii Jiřího Nekvasila a na scéně Davida Baziky připravil současné hudební nastudování Marek Šedivý, pro jeho onemocnění se provedení premiéry ujal druhý dirigent Josef Kurfiřt. Nové bylo i obsazení rolí a inscenace se dočkala vřelého přijetí.

„Jako hobojista je Veverka prvním interpretem, který uvádí náročné houslové koncerty J. S. Bacha v provedení pro hoboj a orchestr.“

„Zájmy obou umělců – Veverky a Šporcla – se tedy propojily.“

„Dnes je Barocco sempre giovane zváno v podstatě pouze tam, kde pořadatelé očekávají jen to nejlepší.“

Název Absolute Bach si vybral pro svůj předvánoční koncert 11. prosince na Novoměstské radnici náš vynikající hobojista Vilém Veverka. Přizval neméně vynikající hosty, houslistu Pavla Šporcla a ansámbl Barocco sempre giovane, zaměřený, jak už název napovídá, především na barokní repertoár.

„Česká filharmonie se pod řízením Vasilije Petrenka aktivně poslouchala, dlouhé pauzy měly napětí, zvukově obnaženější části citlivě vycházely z ticha.“

„Ačkoliv třetí věta byla vlastně tempově v pořádku, přesto mi zněla břichatě a příliš pod kontrolou, chyběl mi v ní od klavíristy prvek troufalosti.“

„V tomto světle byla Petrenkova koncepce jednou z těch, která se mi přijímá přirozeněji, protože upřednostňovala formu, nedávala na odiv malichernosti.“

Ve středu 14. prosince se v pražském Rudolfinu uskutečnil první ze tří po sobě jdoucích abonentních koncertů České filharmonie s programem z děl Clauda Debussyho, Maurice Ravela a Modesta Petroviče Musorgského. Původně měl orchestr řídit dirigent Tugan Sochijev, ale teprve pár dní předem byl oznámen záskok Vasilije Petrenka. Ten výzvu víc než ustál – v programu neprovedl žádné změny, byl dobře připraven a díla měla jasnou koncepci a směr. Orchestr pod ním nabídl i pár přídavků a výrazově zanechal silnější dojem než sólista Pierre-Laurent Aimard.

„Dirigent Omer Meir Wellber vytáhl z orchestru podivuhodnou vitalitu.“

„Sólové hlasy hráli hvězdný Gidon Kremer a litevská violoncellistka Giedrė Dirvanauskaitė.“

„Provedení ‚apoteózy tance‘ mělo nádhernou výstavbu jednotlivých vět i celku.“

Symfonický orchestr Českého rozhlasu vystoupil ve svém pravidelném cyklu koncertů ve Dvořákově síni Rudolfina také v pondělí 11. prosince. Tentokráte ve spolupráci s festivalem Dny Bohuslava Martinů uvedl hned tři hosty. Velkým hitem bylo vystoupení legendárního houslového virtuosa Gidona Kremera, který hrál v duetu s violoncellistkou Giedrė Dirvanauskaitė. A poprvé s orchestrem vystoupil izraelský dirigent Omer Meir Wellber. Tři vysoké karty do hry a spolehlivě frázující orchestr daly koncertu náležitý švih, noblesu a energii.

„Martin Šulc obě díla přednesl naprosto skvělým způsobem. Jejich interpretační tradici vkusně obohatil o práci s dynamikou a agogikou.“

„Z hlediska nástrojového, instrumentačního uchopení však je Trojanova skladba mistrovský kus, dalo by se říci vzorový model kompoziční práce s akordeonem.“

„Indi Stivín je nesporným mistrem svého nástroje. Hraje sebejistě, s obdivuhodnou intonační čistotou a muzikantským zápalem.“

Koncert vítězů soutěží je název akce Českého spolku pro komorní hudbu při České filharmonii. Spolek nyní organizuje již svoji 129. sezonu a zmíněný koncert se uskutečnil v Sukově síni pražského Rudolfina 12. prosince. Je sympatické, že se tak významná instituce s bohatou tradicí obrací k mladé, začínající interpretační generaci.

„Do první věty Kasík vplynul zasněnou, avšak analyticky důslednou hrou nesenou měkkým úhozem podchycujícím v barevném oparu Novákovy kompozice intimní a podprahově přítomnou melodickou křivku.“

„Následující návrat do lyricky hřejivé polohy byl pak odstíněn přelévavou agogikou a opatrným přístupem k dynamice.“

„Akordické předivo hutně utkaných hlasů Kasík uzemnil v synkopicky skočné rytmizaci.“

Sál Bohuslava Martinů rozezněly klavírní skladby klasiků české moderny Vítězslava Nováka, Bohuslava Martinů, Leoše Janáčka a Klementa Slavického. Fenomén tuzemské klavírní virtuozity Martin Kasík v rámci festivalu Dny Bohuslava Martinů 2023 posluchači přichystal dokonale vytesanou a nápaditě uchopenou hru, při níž se jedovaté martinůovské harmonie a kousavé janáčkovské rytmy mísily s novákovskou impresionistickou perlivostí a dekadentně hřmící expresí Slavického kompozice…

„Hned první skladba večera byla dramaturgickou perličkou.“

„V citlivém podání Ensemble Frizzante jsem z písně cítil nesmírnou hloubku, smutek i autorovo vyrovnání se s těžkým osudem.“

„Velmi příjemná atmosféra se svátečním nádechem se odrazila také v hřejivé odezvě publika.“

V sobotu 9. prosince představilo brněnské vokální kvinteto Ensemble Frizzante v krásných prostorách vily Löw-Beer program nazvaný Meditativní adventní koncert. Kdo se na tuto akci v mrazivém a nepříliš vlídném počasí vypravil, rozhodně nemusel litovat – zazněla totiž řada nádherných písní s vánoční či duchovní tématikou, z velké většiny od nepříliš známých, ale o to víc zajímavých autorů. Program zahájil úvodním slovem dramaturg Českého rozhlasu Brno Jan Hlaváč, díky němuž se publikum dozvědělo nejen, že je koncert nahráván, ale že bude také vysílán přes EBU (European Broadcasting union) do osmnácti zemí světa v rámci každoroční akce Euroradio Christmas Music Day.

„Árii hlavní hrdinky pěvkyně uvedla s úchvatnou noblesou, překrásné výšky dostaly v jejím plném a pohyblivém hlasu úžasný náboj radosti i ve ztišení.“

„Mladistvou Romanci Ludwiga van Beethovena přednesla houslistka Terézia Hledíková s minuciózním půvabem.“

„Lenka Navrátilová se představila i jako sólistka ve známém Schumannově Snění – klavír zaujal plnou zvukovostí a ponorem do poetické malebnosti čistého romantismu.“

Adventní koncert v sále Čechovny liteňského zámku v neděli 10. prosince patřil vynikající sopranistce Simoně Houda Šaturové, která se spojila se zámkem Liteň již dříve také jako lektorka Interpretačních kurzů. Renomovaná operní pěvkyně absolvovala konzervatoř v Bratislavě a studovala i v zahraničí, mimo jiné u světově uznávané Margreet Honig v Amsterodamu, kterou již dvakrát pozvala na liteňské kurzy ke společnému vedení mladých pěvců.

„Bylo jasné, že kombinace Mozarta a Martinů má důvod a smysl a svou krásu.“

„Mozartovi se ve výrazně menším obsazení České filharmonie dostalo v průsečíku robustnosti a lehkosti většiny ze všech potřebných a typických parametrů.“

„Opera Ariadna získává v napětí mezi realitou a snem a mezi starou a moderní hudbou na nenápadné rafinovanosti a pikantnosti. Mistrovský kus.“

Koncertní provedení Ariadny, pozdního operního klenotu z pera Bohuslava Martinů, bylo v prosincové nabídce České filharmonie mimořádným okamžikem. Nejenže se k dílu jako pořadatel a interpret vrátila po téměř čtyřech desetiletích, ale byl to návrat k jednoaktovce, která i bez scénického rozměru působí magicky a současně hravě. Návrat k partituře, rozkročené mezi surrealismus a neoklasicismus, mezi fantazijnost a konkrétnost, báji a abstrakci, mezi minulost a současnost. Dirigent Tomáš Netopil tohle vše ví a nádherně to podpořil, stejně jako se v první polovině koncertu potěšeně pomazlil s Mozartovou hudbou.

„Prostor Dolu Michal je vskutku unikátní, neboť z jeho stropu visí stovky pracovních úborů, které pomocí řetízku bylo možné spustit na zem, když ještě šachta plnila svůj účel.“

„Členové formace jsou nejen zdatnými muzikanty, ale také spolehlivými zpěváky.“

„Když přidáme spontánní improvizace, tempové proměny a modulace, zjistíme, že slovo alternativa vlastně skýtá daleko větší svobodu, barevnost a dynamiku než konvenční přístup.“

Hudební výlety v Moravskoslezském kraji o víkendu pokračovaly beskydským koledováním. Šťastně a vesele je název nového alba kapely RukyNaDudy z Frenštátu pod Radhoštěm, která se zabývá interpretací tradiční hudby takzvaných Hukvaldských Beskyd. V jejich divokém, rozverném a nespoutaném provedení se ukázalo, že hudba z období Vánoc zdaleka nemusí být pouze omšelá a banální záležitost, kterou slyšíme na každém druhém náměstí. Koncert, který byl současně křtem nového alba, se setkal s jednomyslně pozitivním přijetím.

„Vílu-vypravěčku hrála Jana Plodková a byla po celé představení docela pohádkově báječná, třebaže její vstupy byly vloženy střídmě.“

„Popelku prodchla Molinari jak představitelným hereckým výkonem, tak velmi svěžím hlasem stálé, nedramatické vibrace v celém rozsahu zpívané role.“

„Její princ Petr Nekoranec byl herecky neméně na výši, měl ostatně více hereckých příležitostí. A ve zpěvu byl úchvatný.“

Smetanova síň noblesního Obecního domu se stala v pátek 8. prosince divadelním domem. Koncertní podium se stalo jevištěm, na které přivedla agentura Nachtigall Artists divadelní společnost ad hoc ke koncertnímu představení opery Popelka od Gioacchina Rossiniho. Sedm pěveckých postav a jedna herečka, Pražský filharmonický sbor a PKF – Prague Philharmonia s dirigentem Łukaszem Borowiczem, to byla společnost, která stvořila dokonalé divadlo s pohádkovým závěrem…

„Čtyřvěté dílo bylo komponováno s ohledem na prezentaci jednotlivých nástrojů a soubor toto ‚zadání‘ vrchovatě naplnil.“

„Po přestávce koncertu uvedlo České noneto Taneční preludia Witolda Lutoslawského.“

„České noneto hrálo osmidílnou Foerstrovu skladbu s působivým nastíněním lyrických poloh a přitažlivou, vitální agogikou.“

Ve středu 6. prosince ve Dvořákově síni Rudolfina oslavilo České noneto sté výročí založení. Sdružení konzervatoristů sice 14. března roku 1923 vystoupilo ještě v desetičlenné sestavě decetu či dixtuoru se skladbou Tři meditace od Bohuslava Taraby, ale o rok později už se konalo první oficiální vystoupení devítičlenného souboru pod názvem České noneto – bylo to 17. ledna 1924 na Žižkově. Na programu středečního večera Českého spolku pro komorní hudbu byly nyní skladby, které těleso v začátcích kariéry podržely, a pietu ozdobilo  jejich excelentní provedení.

„Čím to, že barokní soubory působící na českém území nějak automaticky disponují interpretačním nadšením a elánem?“

„Snadno mohla naskočit myšlenka o tuzemském podceňování hudby španělské provenience.“

„V posledním čísle večera Beatriz Lafont předvedla mimořádnou ohebnost a pohyblivost hlasu, jakož i možnosti rozsahu.“

Soubor Musica Florea uspořádal nevšední koncert na neobvyklém místě. Rytířský sál Velkopřevorského paláce na Malé Straně byl 6. prosince svědkem vystoupení španělské sopranistky Beatriz Lafont Murcia. Umělecký vedoucí, violoncellista a tentokrát také kytarista Marek Štryncl společně s ansámblem představil francouzskou a španělskou hudbu v Evropě 17. a 18. století.

„Hráči předvedli výjimečnou technickou vyspělost, důmyslnou práci s časem a obdivuhodně jednotný rytmický cit a sehranost.“

„Smyčec Václava Petra se definitivně prozpíval do nástroje i do prostoru a duo společně vtáhlo publikum do děje příběhu.“

„Při druhém přídavku Václav Petr odložil violoncello, usedl ke klavíru a zahrál secondo čtyřruční polky Sergeje Rachmaninova s Markem Kozákem v primu.“

Festival Dny Bohuslava Martinů v úterý 5. prosince pokračoval vystoupením dvojice umělců. Trojici sonát pro violoncello a klavír – každou v jiném stylu – zahráli etablovaní Marek Kozák a Václav Petr. Někdejší semifinalista prestižní varšavské „Chopinky“ a nynější koncertní mistr skupiny violoncell v České filharmonii připravili padesátce diváků v Sále Martinů na pražské HAMU vysoce kvalitní zážitek.

„Proložení těchto částí, jež zachytily to nejlepší z bachovského dramaticky-narativního stylu, slavnostně vzletným motetem vytvořilo z koncertu dobře znějící, dramaturgicky komplexní útvar.“

„Orchestr hojně využíval jemných crescendových a descrescendových odstínů, čímž přispíval k plasticitě melodických frází, přičemž sbor na to promptně reagoval.“

„Bylo obzvlášť půvabné sledovat hlasové a výrazové rozdíly mezi jednotlivými sólisty, kdy každý z nich přispěl do celkového vyznění skladby svou neredukovatelnou a energicky tvůrčí muzikantskou individualitou.“

Vánoční oratorium Johanna Sebastiana Bacha rozeznělo dne 5. prosince honosný, státnickou a občanskou úctou zatěžkaný prostor Španělského sálu Pražského hradu. Virtuózní, hráčsky neotřelý a v mnohém následováníhodný výkon předního tělesa v provádění staré hudby Orchestra and Choir of the Age of Enlightenment uvedl hudebně a dramaticky košaté dílo giganta německého baroka s neobyčejným porozuměním pro kontrapunktickou formu…