PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Hudebníci zahráli Sukovu Meditaci způsobem, který přimrazil, donutil nedýchat a dovedl k prožitku absolutní hudební krásy.“

„Jistota, s níž Haasovci interpretují Dvořáka, zpěvnost prvních houslí, zřetelně vedené další hlasy a propracovaná dynamika vyznívají tak přirozeně, až to evokuje úlevný návrat do bezpečného domova.“

„Stížnost míří k části obecenstva, které svým setrvalým potleskem mezi větami narušovalo soustředění většiny publika i hráčů a nepochopilo, že cosi důležitého se odehrává i mezi větami.“

Každé vystoupení Pavel Haas Quartet je mimořádným zážitkem. Některá jsou ovšem ještě výjimečnější. Koncert v rámci Dvořákovy Prahy v sobotu 9. září v Rudolfinu, kdy se soubor pražskému publiku poprvé představil se svým novým členem, violistou Šimonem Truszkou, a hostující violoncellistkou Anastasií Kobekinou, toto tvrzení potvrdil. Interpretace děl Josefa Suka, Antonína Dvořáka a Franze Schuberta se vřadily do těch nezapomenutelných.

„Zahajovací koncert byl několik dní dopředu vyprodán.“

„Orchestru chvíli trvalo, než si zvykl na Veverkovo ‚200 procentní‘ nasazení.“

„Typická vlastnost Veverky nepolevit se vyplatila v konečném vyznění díla.“

V Plzeňském kraji právě začal již 31. ročník festivalu Haydnovy hudební slavnosti, který pořádá Česká společnost Josepha Haydna k připomenutí působení skladatele ve službách hraběte Morzina při jeho letních pobytech v Dolní Lukavici u Plzně. Festival se koná za podpory Plzeňského kraje, Státního fondu kultury České republiky a řady měst na již tradičních zajímavých místech regionu zejména jižního Plzeňska. Klade si za cíl představovat především tzv. „starou hudbu“ jakkoli související s obdobím druhé poloviny 18. století.

„Oscilaci mezi životem ‚věčně blažených‘ a životem pozemských, trpících bytostí, vyjádřil skladatel niternou, instrumentálně barevnou a dynamicky kontrastní hudbou, která citlivě vyjadřuje básníkovy verše. Stěžejní úkol zde připadá sboru.“

„Mši C dur Ludwig van Beethoven pojal na tehdejší dobu velmi novátorsky, k nelibosti zadavetele, a dnes je právě tohle její největší hodnotou.“

„Koncert nabídl nejen svěží interpretaci klasické hudby, ale i ukázku hudebního mistrovství interpretů s pohlazením po duši.“

Svatováclavský hudební festival pokračoval koncerty mimo Ostravu a zavítal v pátek 8. září do Ludgeřovic. V tamním kostele zazněly skladby německých autorů, Schicksalslied – Píseň osudu Johannesa Brahmse a Mše C dur Ludwiga van Beethovena. Sólisty byli sopranistka Jana Sibera, mezzosopranistka Václava Krejčí Housková, tenorista Tomáš Černý a basista František Zahradníček. Český filharmonický sbor Brno zpíval a Karlovarský symfonický orchestr hrál pod vedením dirigenta Ondřeje Vrabce.

„Tvorkyne dávajú celku štruktúru, a hoci upustili od lineárneho smerovania, udržali pozornosť publika zmenami nálad, tempa či vzťahov jednotlivých zložiek.“

„Vöröšovej sa podarilo aj obmedzeným materiálom a „obsadením“ tvoriť kontrasty, gradácie, niekde prekvapila plochami, ktoré boli celkom nekonvenčne komplexné.“

„Živelnosť, radosť, ale aj povznášajúci lyrizmus boli artikulované veľmi presvedčivo.“

Společný zážitek účinkujících i obecenství – to je jedna z viet, ktorými tvorcovia popisujú koprodukciu Orchestru Berg, Eli a kol. a divadla Ponec s názvom Stále stejný příběh. Zvukovo-pohybové predstavenie s hudbou Jany Vöröšovej a choreografiou Mirky Eliášovej má predlohu v inuitskej legende; poznať jej dej však nie je podstatné. Dôležitejšími sa stávajú jednotlivé obrazy, vzťahy protagonistov a publika, ale aj odkazy na prírodu a jej ochranu – už samotný názov naznačuje, že jednou z tém tohto útvaru je aj recyklácia. Premiéra sa uskutočnila 5. septembra 2023 práve v divadle Ponec.

„Kahánek spustil svěží perlivou pasáž, brzy zvolněnou a vítající odezvu orchestru. Poeticky nesené pasáže střídaly brilantní běhy a parádní kadence ve střídavém partnerství s orchestrem.“

„V nasazení, které zahájilo první větu koncertu, setrval orchestr neochvějně po celou skladbu a mistrně ztvárnil dynamiku a tempa předepsané autorem pro jednotlivé věty.“

„Při délce kompozice a nepočítaně proměn nástrojových variant, včetně agogických proměn, bylo obdivuhodné Järviho mystické, gesticky minimalistické vedení orchestru, nicméně v závažných zlomových momentech akční.“

Podzimní festival Dvořákova Praha pokračoval v pátek 8. září koncertem ve Dvořákově síni Rudolfina, kde opět vystoupil švýcarský Tonhalle-Orchester Zürich, který festival den předtím famózně zahájil. Jeho domovskou scénou je budova v Curychu inspirovaná pařížským Palais du Trocadero vystavěná v letech 1893 až 1895. Do této Neue Tonhalle se orchestr v roce dokončení budovy přestěhoval a koncertní sál slavnostně otevřel Johannes Brahms. Orchestr získal vynikající zázemí ve Velkém sále, jehož akustika je považována za dokonalou.

„Bella Adamova svou interpretací ukázala, že Zimní cesta má smysl. Odcházení nikdy není snadné. Ale v podání této famózní umělkyně a Wihanova kvarteta se z ní stalo něco, co by člověk rád prožil. A klidně znovu.“

„Dynamika nešla nikdy nad volumen sólového hlasu, v samostatných pasážích Wihanovo kvarteto vyčarovalo nádherné barvy a senzitivní duševní krajiny.“

„Je třeba projít dlouhou cestu, aby interpret dosáhl nezaměnitelného hlasu či způsobu projevu. Bella Adamova je jedna z těch, kteří to dokázali.“

Dolní Benešov byl místem dalšího z koncertů Svatováclavského hudebního festivalu. Tentokrát se v kostele sv. Martina rozezněly písně z cyklu Zimní cesta Franze Schuberta v podání kontraaltistky Belly Adamové a Wihanova kvarteta.

„Sólový part měl zpívat Pavel Breslik, ale došlo ke změně a na podiu místo něj exceloval Petr Nekoranec. Bezvadné pódiové vystupování, pozoruhodný témbr hlasu, skvělá výslovnost a empatie s dílem britského komponisty přinesly vzrušující účinek.“

„Filigránské vedení Jindrovo v průběhu skladby a energická gesta ve finále, to vše svědčilo o bezpečné známosti a propojení ansámblu s dirigentem.“

„Poměrně dlouhá symfonie s opakovaným jednotvárným tématem smrti byla obohacena výrazem, dynamikou, tempem a rozhodně vkusně realizovanou účastí bicích nástrojů.“

Rozhlasoví symfonikové připravili pro sezónu 2023/24 řadu koncertů v pěti kategoriích. Tři z nich jsou označeny písmeny, které stojí na začátku názvu koncertní síně. Jsou to řada B – Betlémská kaple, řada R – tedy Rudolfinum a řada S – to je Studio 1 v budově Českého rozhlasu na Vinohradské třídě. Tam se budou konat komorní koncerty. Další řada nese označení P – a to znamená sled tří koncertů v kategorii Premium. Koncerty se uskuteční na různých místech – v Betlémské kapli, Smetanově síni Obecního domu a v Riegrových sadech. Tam proběhne koncert rockových hitů na open-air scéně. Pátá řada koncertů, která je situována do galerie DOX, s výjimkou prvního, na který mohou posluchači přijít do Rudolfina, je označena písmenem N. Znamená to Nové horizonty, zde nabízí program koncerty s netradičními zážitky.

„Suk si naopak tohoto svého díla moc nevážil. Označoval je za ‚duchaplné nic‘.“

„Orchestr se vypjal k mimořádnému výkonu.“

„Hraje na zcela mimořádný nástroj – Castelbarco/Fau z dílny Stradivariho z roku 1707.“

Málokterá evropská země se může pochlubit, že má mezi svými hudebními tělesy takové, které oslaví více než dvě let souvislé existence. A přitom nemusejí být ani v hlavním městě – Západočeský symfonický orchestr Mariánské lázně vstupuje letos do své 210. sezóny. Oproti nim existují soubory, které jsou mladé, ale už si vydobyly respekt odborné kritiky i oblibu u posluchačů. Mezi ně zcela jistě patří PKF – Prague Philharmonia, která načala svou třicátou sezónu. Oslavila to úvodním koncertem orchestrálního cyklu A ve Dvořákově síni Rudolfina ve středu 6. září 2023.

„Na šestém koncertu Mezinárodního varhanního festivalu u sv. Jakuba 7. září vystoupila jihokorejská varhanice Yewon Choi.“

„Studovala varhanní hru v Soulu a účastnila se různých mezinárodních interpretačních kurzů v Evropě. Nyní působí jako varhanice v evangelickém kostele v Mnichově a zároveň tam studuje na magisterském stupni Vysoké hudební školy.“

„V programu uplatnila české skladatele Kabeláče a Ebena. U německých autorů 19. století si z cyklických děl trochu nepochopitelně vybrala pouze jednotlivé části, takže program působil značně útržkovitě.“

Yewon Choi se narodila v Jižní Korei a studovala varhanní hru v Soulu. Účastnila se aktivně různých mezinárodních interpretačních kurzů v Evropě u předních varhaníků (Wolfgang Zerer, David Titterington ad.). V loňském roce získala II. cenu na Mezinárodní soutěži Petra Ebena v Opavě a zvláštní cenu za interpretaci jeho díla. V současné době je varhanicí v evangelickém kostele v Mnichově a zároveň studuje na magisterském stupni ve třídě u nás dobře známého Martina Sandera, vítěze Mezinárodní soutěže Pražského jara a častého porotce varhanních soutěží v České republice. Yewon Choi vystoupila 7. září v Praze na šestém koncertu Mezinárodního varhanního festivalu u sv. Jakuba.

„Z Händelova díla tryská nadšení a obdiv ke krásám věčného města.“

„Zelenkova hudba je strhující a opravdivá, navíc ji soubor hrál s maximálním zaujetím.“

„Závěrečná část Dona nobis pacem byla prubířským kamenem pro sbor, který zde spolu s orchestrem předvedl skutečné mistrovství. Fuga běžela neúprosně a vzpínala se v intonačních i dynamických vlnách až do vrcholné prosby – Daruj nám pokoj.“

Na druhém festivalovém večeru Svatováclavského hudebního festivalu se představily špičkové barokní soubory Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 dirigenta Václava Lukse. Pod názvem Ohňostroj vokální virtuozity uvedli nejprve skladbu Georga Fridricha Händela Dixit Dominus a poté Missu Omnium Sanctorum českého skladatele, působícího v Drážďanech, Jana Dismase Zelenky. Oslnivý večer se odehrál v prostoru Evangelického Kristova kostela v Ostravě ve středu 6. září.

„Ti největší interpreti vykazují dvě protichůdné charakteristiky současně: spolehlivý nadhled a zároveň maximální prožitek.“

„Järviho pojetí mi vzbuzuje hlavní dojem pestrosti. Některá dirigentská rozhodnutí mohou přizvednout obočí, na druhou stranu nebojí se toho.“

„Dirigent aplikuje energické gesto a až nervózně popohánějící vůdcovství, které na poměrně krátké časové ploše smění za strnutí a jakési hudební bezčasí, kdy v souladu s aktuální náladou nehne rukou.“

Slavobrána vymalovaná barvou žesťovou a vystlaná jasně červeným běhounem, podobizna pana skladatele shlíží na příchozí s typickou důstojností, zvláštní černá krychle před domem umělců a pojízdné domky zaoblenějších tvarů svítící na cestu ke zdárnému vstupu. Ke vstupu do dveří letošního turnusu události s názvem Dvořákova Praha. Dvořák v názvu, Dvořák na náměstí, Dvořákova síň a Dvořákovo dílo v ní hrané. Slavnostní zahájení obstaral Tonhalle-Orchester a violoncellistka Anastasia Kobekina pod vedením Paava Järviho.

„I když byl Brahms zastáncem ‚čisté hudby‘, zde komponoval na text, který si sám připravil, a vytvořil pozoruhodnou syntézu katolické mše s luteránským charakterem díla.“

„Hlavní tíhu sdělení nesl sbor, který se stal protagonistou večera.“

„Zcela se naplnilo motto festivalu: Koncert v kostele je zážitek.“

Svatováclavský hudební festival v Ostravě vstoupil do své jubilejní, dvacáté sezóny. V úterý 5. září v katedrále Božského Spasitele zaznělo Německé rekviem Johannesa Brahmse v podání Filharmonie Brno, Českého filharmonického sboru Brno a sólistů Markuse Buttera a Marie Smolky za řízení dirigenta Rolanda Kluttiga.

„Dvořákovy hbité, rychlé úhozy do klapek byly slyšet až dole v hlavní lodi kostela.“

„Jako druhý se představil pravidelný frekventant kurzů Martin Droppa, který svou část večera zahájil skladbou Fuga F dur neznámého skladatele.“

„Mozartovo dílo často klade důraz na zvukovou vyváženost a eleganci a tuto estetiku se Adamu Sukovi povedlo přenést do své interpretace.“

Další z řady koncertů Olomouckých barokních slavností zavítal v úterý 6. září netradičně do města Štěpánov. Večer s podtitulem Mekka varhaníků představil v téměř zaplněném kostele sv. Vavřince tři výjimečně nadané, mladé varhaníky Adama Suka, Martina Droppu a za indisponovaného Alfreda Habermanna zastupujícího Lukáše Dvořáka, kteří zde interpretovali skladby autorů jako Wolfgang Amadeus Mozart, Georg Böhm, Jan Křtitel Vaňhal anebo Bohuslav Matěj Černohorský.

„Moravia Brass Band zazářil ve Vivaldiho třívětém Houslovém koncertu D dur v transkripci pro sólovou trubku a žeště.“

„Kateřina Málková se představila jako spolehlivá interpretka, jejíž doménou je hudba 20. století.“

„Generální oprava nástroji velmi prospěla a zvukově se změnil skoro k nepoznání – zní o dost plněji a barevněji než dříve.“

Prvním zářijovým pondělím byl zahájen Mezinárodní varhanní festival Olomouc, nejstarší událost tohoto druhu u nás. Koncert se uskutečnil na nově generálně opravených a čerstvě požehnaných varhanách Michaela Englera v chrámu sv. Mořice. Karel Martínek na něj přizval českou varhanici Kateřinu Málkovou a ansámbl Moravia Brass Band s dirigentem Chuheiem Iwasakim. Všichni zmínění zde vystoupili poprvé. Na závěr pro posluchače společně připravili úspěšnou premiéru skladby vynikajícího trumpetisty a člena Moravské filharmonie Olomouc, Ondřeje Moťky. Celý chrám byl do posledního místa zaplněn, což je pro tento festival typické.

„Škampovo kvarteto předneslo dva smyčcové kvartety, které oba přinesly vedle silné hudby i silné příběhy.“

„Steve Reich vytvořil v roce 1988 skladbu s názvem Different Trains. Inspirací mu byly vzpomínky na holokaust, útržky vět deportovaných lidí ve vlacích.“

„Vytvořil zvukový pás, zachycující zvuky jedoucích vlaků. Do tohoto pásu museli živě vstupovat hráči Škampova kvarteta.“

Multižánrový mezinárodní festival židovské kultury Štetl fest se loni konal poprvé a letos má za sebou druhý úspěšně ukončený ročník. Od čtvrtka 31. srpna do neděle 3. září se v Brně odvíjel program, který byl nabitý událostmi od rána do večera. Základním tématem byly vlaky, ve kterých Židé buď prchali z rodného Brna, aby zachránili holý život, nebo ty, které je vezly na smrt do „koncentráků“. Na pátém nástupišti brněnského nádraží se začalo a v Besedním domě na koncertě skladby Steva Reicha s názvem Vlaky, v podání Škampova kvarteta, akce skončila. Vše pod hlavičkou Židovské obce Brno za vydatné spolupráce mnoha brněnských kulturních institucí.

„Pražská koncertní sezóna dospěla k vrcholnému nezapomenutelnému okamžiku ještě dřív, než doopravdy začala.“

„Dílo vyznělo závažně, vroucně a naléhavě.“

„Vyústění do ztišeného durového projasnění na slovu Amen je dechberoucí i osvobozující.“

Na Pražském hradě zaznělo na mimořádném koncertě ve Vladislavském sále první zářijovou neděli Brittenovo Válečné rekviem. Ve zřetelném účastném kontextu agresivní války vedené Ruskem proti Ukrajině i v souvislosti s oběťmi dvou světových válek zaznělo jako memento i modlitba, výzva i tichá vzpomínka, tedy nadčasově. Nádhernému, jednoznačně protiválečně vyznívajícímu dílu se dostalo vynikajícího provedení. Právě takto se v myslích publika proměňuje moderní hudba v klasiku.

„K nejen mému potěšení nabrala inscenace spolehlivě vzestupnou tendenci.“

„Aleš Briscein se definitivně rozezpíval v pátém výstupu druhého dějství a dále už jen zářil. Nakonec znamenité, byť o intonaci se u něj stále tak nějak bojím.“

„Kdyby Prodanou nevěstu neměli všichni dávno spolehlivě zažitou, těžko by za daných omezených časových možností příprav vznikla v provedené solidní kvalitě.“

Obnovená tradice Opery v Šárce v neděli 3. září oslavila 110. narozeniny první produkce v tomto přírodním amfiteátru. Volba takřka v předvečer smetanovské výroční sezony padla vcelku přirozeně po pěti letech znovu na operu Prodaná nevěsta, vždyť právě ta zněla v daných místech historicky poprvé.

„Dirigentka bravurně ovládla dynamicky velice jemné, ale i naléhavé a emotivní pasáže, a dílo tak posluchače dovedlo k hlubokým úvahám nad tématem utrpení a víry.“

„Po chorálním úvodu se sálem rozezněl nádherný, barevný a silný hlas Součkové, jejíž klenutý tón i v těch nejvyšších pasážích a celkově vynikající technika jasně demonstrují fakt, že patří ke špičce našich operních pěvkyň.“

„Událost byla nejen hudebním zážitkem, ale také jakousi duševní očistou.“

V duchu tradiční festivalové ouvertury se festival Dvořákova Praha letos 2. září ocitl v Olomouci. Metropoli Hané, známou uměleckými skvosty a bohatou historií, Antonín Dvořák v minulosti mnohokrát navštívil. Jeho vztah k městu nebyl jen náhodným setkáním, nýbrž byl pevně spjat s kanovníkem olomoucké kapituly Jindřichem Geislerem, vášnivým hudebním organizátorem a dlouholetým předsedou hudebního spolku Žerotín v Olomouci. Právě díky této spolupráci se tam v minulosti konaly koncerty, které zaujaly pozici vrcholných kulturních událostí města.

„K jednomu z vrcholů večera dozajista patřila Čajkovského Variace na rokokové téma pro violoncello a orchestr, jehož hlavní hvězdou byl violoncellista Moravské filharmonie Nikita Ruzhavinskii.“

„Oba zvolili spíše umírněnější přístup k dirigování s úspornějšími, avšak o nic méně efektivními gesty, a správně vycítili, že ačkoliv se jedná o přehlídku dirigentů, středobodem této skladby je sólista. Tím vznikla dokonalá symbióza mezi dvěma submisivnějšími dirigenty a dominantním sólistou.“

„Ač o Britech panuje představa konzervativních lidí bez větší životní energie, Hoganův výkon se řadil k těm nejvýraznějším z celého večera a rozhodně nebyl suchopárný.“

Závěrečný koncert Mezinárodních dirigentských kurzů, tentokrát pod pedagogickým vedením Tomáše Netopila, nabídl jako vždy bohatý a pestrý program. Do posledního místa obsazený sál olomoucké Reduty byl svědkem interpretací děl klasiků, jako jsou Ludwig van Beethoven, Petr Iljič Čajkovskij, Antonín Dvořák, ale také francouzského impresionisty Clauda Debussyho v rukou celkem deseti dirigentů z celého světa.

„Výkon sopranistky Donatienne Michel-Dansac je skutečnou senzací. Koloruje operu nejen vizuálně, ale hlavně charismatem své osobnosti.“

„Lang se nezdráhal využít rafinované postupy v melodice, harmonii a rytmu. Zejména po kinetické stránce je hudba neobyčejně vrstevnatá.“

„Spolehlivé vedení Kalitzkeho a výkony všech instrumentalistů byly značnou oporou. Lang využil pouze několika nástrojů, ale jejich party jsou minuciózně prokomponované, takže mají až sólové vyznění.“

Ostravské dny uvedly operu Bernharda Langa Hrátky s Trumpem. Inscenace v režii Jiřího Nekvasila se konala v Divadle Antonína Dvořáka. Scénu připravil David Bazika a kostýmy Marta Roszkopfová. Langovo dílo je obrovskou výzvou pro jediného pěveckého protagonistu. Extrémně obtížnou roli ztvárnila sopranistka Donatienne Michel-Dansac. V dalších nezpívaných úlohách se představili Roberta Battistini, Barbara Kurzoková a Valentýna Wojtovičová za doprovodu instrumentalistů a samplů. Provedení vedl dirigent Johannes Kalitzke.

„Hlavní změnou se stala výměna rejstříku Akustik, který tvořil zdání 64´ rejstříku, za reálný rejstřík Untersatz 64´, který je pod hranicí slyšitelnosti lidského ucha a také jediný svého druhu v Evropě. Jen tento rejstřík váží úctyhodných 6,5 tuny.“

„Vzhledem k jeho častému využití spojkového aparátu bylo patrné, že mechanické ovládání není jen staromilským bazírováním na co nejpurističtější původnosti, ale opravdu použitelnou variantou.“

„Interpret použil jen v druhé části koncertu téměř 250 barevných kombinací a tak držel posluchače v napětí i v každém momentu Lisztovy půlhodinové kompozice.“

Olomoucký chrám svatého Mořice zažil první zářijový den slavnost, na kterou odborná veřejnost i mnoho olomouckých občanů a příznivců varhanní hudby dychtivě čekalo. Žehnání největších varhan naší republiky se neodehrává často, a tak svatomořická fara přichystala zvláštní celovečerní program. Ten se završil koncertem renomovaného amerického varhaníka Nathana J. Laubeho.

„Vondráček hraje tohoto autora nekompromisně, náruživě.“

„Brauner s Vondráčkem byli na sebe slyšitelně i očividně velmi podrobně a s naprostou samozřejmostí napojeni.“

„Dojem ze současných špičkových orchestrů z významné části spoluvytvářejí sály.“

Koncertem pro Liberecký kraj začal v pátek dvaadvacátý ročník respektovaného severočeského hudebního festivalu Lípa Musica. V historické divadelní budově v Liberci vystoupili Pražští symfonikové s pianistou Lukášem Vondráčkem a s šéfdirigentem Tomášem Braunerem. Večer měl dvě rozdílné poloviny. Vzrušujícím způsobem zahraného Rachmaninova a idylicky vyznívajícího Dvořáka.

„Prostor chrámu ovládl silný, rozsahem fascinující a výrazem i barvou nezaměnitelný, především však naléhavou pokorou naplněný hlas interpreta, který velmi dobře ví, o čem zpívá a jaké poselství předává.“

„Mohutnost i intimita Dvořákova díla zpívaného perfektní češtinou bez jakéhokoli ‚cizího‘ akcentu posluchače doslova uhranula.“

„Už ve svých šestadvaceti letech je Alfred Habermann hráčem ovládajícím královský nástroj perfektní technikou s potřebným citem.“

V rámci sedmého ročníku hudebního festivalu Zlatá Pecka, pořádaného většinově na různých místech Pardubického kraje, se ve středu 30. srpna v kostele svatého Vavřince ve Vysokém Mýtě uskutečnil recitál světoznámého německého basisty Reného Papeho. Rodáka z Drážďan a hosta předních evropských i zámořských operních domů doprovázel hrou na vysokomýtský dvoumanuálový nástroj z dílny Josefa Kobrleho mladý český varhaník Alfred Habermann. Pilířem programu se staly Biblické písně Antonína Dvořáka.

„140. výročí narození největšího českého varhaníka první poloviny 20. století a významného pedagoga Bedřicha Antonína Wiedermanna oslavil 28. Mezinárodní varhanní festival u sv. Jakuba.“

„K provedení Wiedermannových vokálních skladeb byly přizvány sopranistka Jana Sibera a mezzosopranistka Lenka Švehlíková.“

„Kromě Wiedermannových skladeb zazněla ještě Osmá sonáta Alexandra Guilmanta.“

Bylo šťastným počinem dramaturgie 28. Mezinárodního varhanního festivalu u sv. Jakuba připomenout letošní 140. výročí narození největšího českého varhaníka první poloviny 20. století Bedřicha Antonína Wiedermanna. Jeho dílo na samém konci měsíce srpna interpretovala titulární varhanice baziliky Irena Chřibková. Význam Wiedermanna nespočívá jen v jeho rozsáhlé koncertní činnosti. Jako dlouholetý pedagog Pražské konzervatoře vzdělal v oboru všechny významnější varhaníky následující generace.

„Matouškova technika je obecně dobře podchycená. Posluchač si až říká: ‚Vždyť na tom zpěvu nic není!‘ To je přesně známka zvládnutého řemesla.“

„V kombinaci s faktem, že otevřený prostor zahrady je příliš rozlehlý na to, aby ho naplnil pouze základní, nezesílený zvuk tělesa, člověk může získat dojem, že v místech bez smyčců poslouchá nahrávku, na kterou pan řídící tancuje.“

„Kučera neměl velké pochopení pro rozsáhlou kodu, kterou prostřednictvím svěžího tempa časově zestručnil.“

Po obnovení tradice založené hobojistou a bývalým šéfdirigentem Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK Václavem Smetáčkem se open-air souboru konal už podeváté. Hlavní slovo měl ve Valdštejnské zahradě dirigent Jan Kučera, který spolehlivý výkon vedoucího tělesa střídal s podobně jistou, uměřenou a vkusnou moderací. Orchestr během podvečera poslední srpnovou středu vyhověl všem třem písmenům ve svém názvu (F – film, O – opera, K – koncert) a byť tomu jeho čas na pódiu neodpovídal, nejvýraznější stopu v celkovém zážitku zanechal mladý tenorista Daniel Matoušek.

„Velkou poklonu si zaslouží zejména autor i sólista Zygmunt Krauze, který ve svých pětaosmdesáti letech odvedl u klavíru pozorný a brilantní výkon.“

„Kontrabasový part místy připomínal víc prstovou akrobacii než hudební zápis. Výrostko si však vedl znamenitě.“

„Každopádně se ve všech uvedených kompozicích dalo hledat svým způsobem jako v mapě.“

Ostravské dny se letos konají od 24. srpna do 2. září. Tento festival hudby dneška nabízí současnou hudbu v širokém spektru podob. Pondělní koncert v Trojhalí Karolina patřil orchestru Ostravská banda, který představil šest kompozic. Provedení vedli dirigenti Jiří Rožeň, Bruno Ferrandis a Johannes Kalitzke, zatímco v sólových rolích účinkovali klavírista Zygmunt Krauze, sopranistka Aneta Podracká Bendová a kontrabasista František Výrostko.

„Titulární varhaník dómu sv. Štěpána ve Vídni Ernst Wally uvedl tři rakouské skladatele.“

„Jeho výběr zvýraznil spíš konzervativní tendence ve vývoji rakouské varhanní hudby.“

„Koncert byl programově doplněn vrcholnou variační Partitou na chorál ‚Sei gegrüsset,Jesu gütig‘ Johanna Sebastiana Bacha.“

Významný rakouský varhaník Ernst Wally (*1976), od roku 2016 titulární varhaník vídeňského dómu sv. Štěpána, vystoupil na svatojakubském Mezinárodním varhanním festivalu s programem převážně rakouských skladatelů. Studoval na Diecézní konzervatoři pro církevní hudbu a na Univerzitě hudby ve Vídni varhanní hru a kompozici a vzdělání v oboru si doplnil ještě na Pařížské konzervatoři. V kompozici se věnuje především varhanní tvorbě v kombinaci s rozmanitým nástrojovým obsazením.

„Letní náladu rušila jen amplifikace, která byla použita při všech večerech, což vyvolávalo otázky. Proč vlastně je tento styl hudby zvučen?“

„Dirigentka Alena Hron překvapila energickým a entuziastickým přístupem a přesnými, jasnými gesty, kterými držela orchestr v kompaktním tvaru v obtížných podmínkách.“

„Melody Makers a spolu s Adamem Plachetkou přivezli repertoár, který byl pro mladší ročníky objevem a ti starší jen vrněli blahem.“

Festival Špilberk, přinášející letnímu publiku hudební klasiku, se koná letos již čtyřiadvacátým rokem. Pořádající Filharmonie Brno přináší ve dnech 23. až 27. srpna především odlehčenější repertoár. První večer to byly melodie z filmů Jeana-Paula Belmonda v podání Českého národního symfonického orchestru s dirigentem Marcellem Rotou, druhý večer hlásal heslo Carpe noctem a přivezla ho Janáčkova filharmonie Ostrava spolu s dirigentkou Alenou Hron a zpěvačkou Veronikou Rovnou. Třetí večer patřil Adamu Plachetkovi, který společně s Ondřejem Havelkou bavil interpretací skladeb Jaroslava Ježka. A poslední večer, 27. srpna, zazní hudba k počítačové hře Kingdom come: Deliverance v podání Filharmonie Brno, kapely Bakchus a Pěveckého sboru Masarykovy univerzity.

„Horký, letní večer s velice příjemnou a uvolněnou atmosférou zahájila cembalistka Adéla Motlová.“

„Závěr večera patřil houslistce Alžbětě Kolčavové a Pavle Markové u klavíru. S naprostou precizností a samozřejmostí houslistka předvedla Variace na originální téma Henryka Wieniawského, které jsou známé pro svou technickou náročnost a lyrickou krásu.“

„I když koncert nesl podtitul ‚Budoucí mistři‘, výkony nesly jasné známky mistrnosti už teď.“

Letní hudební akademie Kroměříž, jejíž součástí je festival Hudební Kroměříž, pokračovala v úterý 22. srpna druhým koncertem vybraných studentů. Frekventanti v Kroměříži získávají zkušenosti od špičkových umělců, kterými jsou Michaela Fukačová, Fedor Rudin, Pavel Nikl, Ivo Kahánek a další. Program večera v sále kina Nadsklepí dostál svému podtitulu Budoucí mistři.

„Svým způsobem šlo o událost v kontextu běžného koncertního dění výjimečnou, a to jak hudební, tak literárně-poetickou i společenskou.“

„Protagonistkou večera byla sopranistka Tamara Morozová, interpretka věnující se jak hudebně-dramatickému, tak koncertantnímu a písňovému oboru. Cyklus provedla v nepřetržitém sledu a s plným nasazením.“

„Rilkeho i Hindemithův ideál symbolistně-expresivní spirituality provázený hledáním smyslu života, lásky i smrti se provedením Života Mariina dočkal ideálního vyznění.“

V pestré nabídce kulturních událostí letošního parného léta zaujal zvláštní místo koncert pořádaný spolkem Lieder Society 15. srpna v Českém muzeu hudby na Malé Straně v Praze v budově někdejšího dominikánského kláštera. Měl na programu jediné dílo, cyklus písní Das Marienleben (Život Mariin) význačného německého skladatele minulého století Paula Hindemitha. Svým způsobem šlo o událost v kontextu běžného koncertního dění výjimečnou, a to jak hudební, tak literárně-poetickou i společenskou. Tím spíše, že středem dramaturgické pozornosti se stala písňová tvorba, vzácný útvar, který se na programech koncertů vyskytuje ojediněle, příležitostně. Přitom jde o nepřehlédnutelný žánr, který si „nevyzkouší“ jen málokterý skladatel.