PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Program vyprodaného koncertu vyobrazil tři odlišné hudební světy.“

„Svojí hrou osciluje mezi moderností a neoklasicistní průzračností.“

„A stejně jako u Brahmse i zde je Smetanovo trio schopno všechny tyto emoce a dramatiku zvýraznit a v obdivuhodné souhře a kvalitě hry posluchačům podat všechny náladové kontrasty.“

Smetanovo trio, komorní uskupení ve složení Jitka Čechová – klavír, Jan Talich – housle a Jan Páleníček – violoncello, znovu potvrdilo svoji neochvějnou pozici mezi tuzemskými klavírními trii, když nabídlo posluchačům českokrumlovského hudebního festivalu tři výrazné hudební kusy a tři poctivé interpretační výkony.

„Joseph Puschmann po sobě zanechal mnoho chrámových, instrumentálních i vokálních, plných života a emocí, expresivní harmonie a chromatiky, smyslu pro humor i dramatičnost.“

„Soubor Musica figuralis je souborem dobových smyčcových nástrojů, doplněných o dvojice barokních fléten, fagot, dva lesní rohy, dvě clariny a tympány za spolupráce continua, na které Marek Čermák hraje a od kterého diriguje.“

„Violista Martin Stupka překvapil zasněným měkkým tónem violy, který se překvapivě dobře nesl, dal skladbě nadhled a virtuozitu, kterou předváděl s lehkostí a muzikantským espritem.“

Olomoucké barokní slavnosti prožívají svůj už jedenáctý ročník a letos trvají od 7. července do 9. září. Jejich koncerty se konají v krásných sálech, o kterých by se veřejnost jinak jen s obtížemi dozvěděla. Je to ideální propojení hudby, výtvarného umění a architektury, spadající právě do doby rozkvětu Olomouce, období baroka. V úterý 25. července se konal koncert ve Slavnostním sále Klášterní Hradisko, který je součástí Vojenské nemocnice. Impozantní areál má neobyčejný barokní sál, v němž autenticky zazněla hudba zapomenutého kapelníka olomoucké katedrály Josepha Puschmanna. Hrál soubor Musica figuralis s dirigentem Markem Čermákem a sólistou na violu byl Martin Stupka.

„Alec Frank-Gemmill patří k těm vyvoleným muzikantům, na jejichž hru vzniká závislost, které byste chtěli poslouchat stále dál a dál, a je vám líto, když skladba skončí.“

„Autoři transkripce nic nesetřeli z Dvořákovy líbeznosti a melodičnosti, všichni interpreti hráli vroucně, nepřepjatě.“

„Klavíristka Zee Zee svou neokázalou virtuozitou neohromuje, ale využívá ji k dialogu s violoncellem, podněcuje ho a vybízí k ještě větší expresivitě.“

Obliba a věhlas festivalu v estonském letovisku stále stoupají a už zdaleka neplatí, že koncertní síň se zaplní do posledního místa jen na galakoncertech Estonského festivalového orchestru (EFO) řízeného Paavem Järvim. K vyhledávaným hudebním událostem patří i komorní hudba.

„Propojení skladeb vytvářelo působivé napětí.“

„Přítomnost harfy a psalteria dodávala ansámblu až snový nádech.“

„Vrcholem večera bylo Sancesovo Stabat Mater a Salaverdeho variace na Susanne un jour.“

Druhý koncert letošních Letních slavností staré hudby, konaný v pondělí 24. července v Císařském sále Trojského zámku, byl ve srovnání s tím zahajovacím velmi podobně chronologicky zaměřen. Obdobný časový záběr však nabídl zcela jiný typ hudby – doprovázenou monodii, která rovněž neodmyslitelně patří k ranému 17. století. I tentokrát se jednalo o český debut, jehož protagonistou byl belgický komorní soubor Hathor Consort, který ke spolupráci přizval islandsko-skotskou sopranistku Hannah Morrison.

„Vůbec nemohu říci, že by byl dramaturgicky takzvaně podbízivý, jak se mohlo jevit z propagace koncertu, jistě však, že vhodný marketing přispěl k pěkné návštěvnosti.“

„Dirigent řídil českou premiéru s přehledem, exaktním gestem, disponuje i potřebným charismatem, kterým zjevně působil na orchestr inspirativně.“

„Kytarista Rafael Aguirre zazářil přesvědčivostí svého projevu po všech stránkách.“

Španělská hudba zněla 22. července v Pivovarské zahradě v rámci Festivalu Krumlov. Atmosféru Španělska přinesli do Českého Krumlova španělští sólisté – kytarista Rafael Aguirre, sopranistka Beatriz Diaz, tenorista Pablo Garcia-López – a dirigent Manuel Hernández-Silva, jenž se ujal taktovky a řízení orchestru PKF – Prague Philharmonia.

„Rosenthal-Theater v Selbu s kapacitou 620 míst byl otevřen v roce 1982 po několikaleté rekonstrukci bývalého divadla Grenzlandtheater. V podstatě Funguje jako reprezentativní polyfunkční městské kulturní centrum.“

„Ve výrazově vkusném provedení dokáže Gerhild Romberger vyjádřit všechny krajní polohy intimní zpovědi – od úzkosti a obav přes důvěru a úlevný pocit až po hymnickou oslavu v závěru cyklu.“

„Jakub Hrůša jako zkušený interpret Martinů zpřehlednil náročnou partituru pečlivým vypracováním jednotlivých frází v nástrojových skupinách“.

Patnáctitisícové hornofrancké město Selb je sice partnerským městem Pardubic, jeho nejbližším českým protějškem je však západočeská Aš. Je proto přirozené, že právě do těchto dvou protilehlých měst se soustřeďují Bavorsko-české týdny přátelství (Freundschaftswochen Bayern–Tschechien). Letos se tam konají od 20. května do 3. srpna a zahrnují aktivity z oblasti sportu, turistiky a kultury.

„Obdivoval jsem především úžasnou jemnost dynamiky, schopnost jít do skutečných něžných pian, neobyčejně měkkého charakteru tónu v kultivovaném zvuku klavíru.“

„Klarinetista Karel Dohnal si vedl znamenitě, technicky suverénně, bylo na něm znát, že si živé muzicírování velmi užívá.“

„Houslistka Xenie Dohnalová hrála zcela uvolněně, vyšší polohy nástroje zněly s patřičným jasem alikvotních tónů, nosně, hrála i s výrazovým vtipem.“

Tradiční mezinárodní hudební festival v Českém Krumlově přivedl do atraktivního prostředí Maškarního sálu 20. července nadmíru zajímavý komorní koncert s promyšlenou dramaturgií a vysoké stylové úrovně. Představil se klavírista David Kalhous, žijící v USA, kde je profesorem na Florida State Univerzity College of Music. Přizval si výborné hosty – houslistku Xenii Dohnalovou a klarinetistu Karla Dohnala. V repertoáru širokého záběru byli vedle Mozarta a Beethovena zařazeni významní tvůrci hudby 20. století: Milhaud, Stravinskij a Schnittke.

„Kristjan Järvi nechává na pódiu duši a strhává k tomu nejen muzikanty, ale i obecenstvo, které se nese na vlnách nekonečného přílivu energie.“

„V Straussově emocemi překypující skladbě o posledních věcech člověka orchestr beze zbytku ukázal, co dovede, ba přímo v ní exceloval.“

„Pinchas Zukerman s Paavem Järvim vytvořili poutavou, ani v jediném okamžiku nenudící interpretaci, v níž plastickému zvuku orchestru dominoval nádherně teplý, neodolatelný, až fyzicky přitažlivý tón sólisty.“

První koncerty hudebního festivalu v estonském Pärnu přinesly posluchačům zajímavé srovnání. Zatímco pro zahajovací večer zvolila hlava klanu Neeme Järvi své milované skladatele Mozarta a Haydna, jež interpretovala Sinfonietta Riga, následující den byl příležitostí pro Kristjana Järviho a Baltic Sea Philharmonic, kteří přivedli publikum do varu svým programem Babylon Pärnu. Paavo Järvi pak se svým Estonským festivalovým orchestrem korunoval závěr prvního týdne festivalu.

„Pilař přidal současnou, ale přesto typicky barokně vyhlížející vizualizaci, do které nechal vrůst paralelní příběh – stylizované taneční naznačení rodinných vztahů a němou roli stárnoucí vladařky vzpomínající na dávné nesplněné naděje.“

„Andreas Scholl z týmu nevyčníval, okázalost je mu cizí; a navíc všichni ostatní byli také vynikající.“

„Skladbu v kulisách barokních obrazů, pomocí ambiciózního svícení a v barvitých kostýmech rozhýbali, ilustrovali, domysleli a dotvořili nejlepším možným způsobem.“

Hudební festival Znojmo realizoval další velké vokálně-instrumentální barokní dílo. Svůj devatenáctý ročník ozdobil scénickou podobou oslavné serenaty Harmonie planet od Antonia Caldary, uvedené ve městě před třemi sty lety. Čtvrteční premiéra, za kterou stojí režisér Tomáš Ondřej Pilař, dirigent Roman Válek, choreograf Martin Šinták, výtvarnice Ivana Ševčík Miklošková a sedm skvělých pěveckých sólistů, byla právem velkým úspěchem. Vizuální i hudební ztvárnění je barvité a poutavé.

„S odvážným a nepodbízivým programem soudobých žijících skladatelů vystoupila na třetím Svatovítském večeru Kateřina Málková.“

„Skladby minimalistů Arvo Pärta a Philipa Glasse koncertu dominovaly.“

„Kateřina Málková hrála s velkým zaujetím, temperamentem a obdivuhodnou technickou brilancí.“

S odvážným a nepodbízivým programem soudobých žijících skladatelů vystoupila na třetím Svatovítském varhanním večeru Kateřina Málková. Vystudovala varhanní hru na konzervatoři v Brně a pražskou AMU. Mimo koncertní činnosti vyučuje klavír a varhany. Je zakladatelkou spolku Opus Organum, který se zabývá propagací a restaurováním varhan Znojemské varhanní školy a ředitelkou a dramaturgyní festivalu hudebního Podyjí. Repertoárově směřuje už od studentských let k soudobé tvorbě. Na svém koncertu se postavila celou vahou své osobnosti za skladby, které se běžně nehrají, a když se hrají, tak rozhodně ne v bezprostředním sledu za sebou. Proto mohou být pro běžné koncertní publikum poslechově náročné.

„Propracovaná dramaturgie spolu s excelentním uměleckým výkonem vytvořila nezapomenutelný zážitek.“

„Ensemble Polyharmonique se díky svému vrcholnému interpretačnímu umění bez nadsázky stal ztělesněním ideálu musica poetica.“

„Jednoduše řečeno geniálně vystavěný koncert.“

Dvacáté čtvrté Letní slavnosti staré hudby zahájil český debut německého souboru Ensemble Polyharmonique. Šestice zpěváků a dvojice instrumentalistů rozezněla v úterý 18. července kostel Panny Marie a slovanských patronů v pražských Emauzích, který rezonoval italskou a německou duchovní hudbou 17. století. Pořadatelé festivalu si nemohli vybrat lépe – propracovaná dramaturgie spolu s excelentním uměleckým výkonem vytvořila nezapomenutelný zážitek.

„Musica Florea má nezpochybnitelnou vysokou kvalitu, léty pěstovanou a ustálenou pod vedením dirigenta Marka Štryncla.“

„Originální choreografii barokního tanečníka Louise Pécoura rekonstruovala Hana Slačálková.“

„Ale v očekávání sboru ‚How Happy the Lover‘ Henryho Purcella došlo ke katastrofě a velkému, ale ukázněnému stěhování. Dirigent marně před zahájením koncertu doufal, že alespoň hodinu nezaprší – počasí rozhodlo v pravý opak.“

Nedělní večer dne 16. července byl na nádvoří paláce Hudební a taneční Akademie múzických umění v Praze zasvěcen baroku. Na skutečných prknech putovního divadla Florea Theatrum tančil balet Baroque Balance za zvuku orchestru Musica Florea pod vedením Marka Štryncla. Ve svém druhém projektu po uvedení novodobé premiéry zpěvohry Oční lékař od klasicistního českého skladatele Vojtěcha Jírovce připravilo přenosné divadlo komponovaný program s názvem Na dvoře Krále Slunce aneb Barokní dostaveníčko. Vystoupení nočního baletu s hudbou doplnil sborový ansámbl Collegium Floreum.

„Anabel Montesinos patří k interpretům, kteří už svým příchodem na pódium vyvolají očekávání a vzbudí emoce.“

„Provází jí jakási elfská vznešenost, majestát a současně všudypřítomná radost.“

„Na to, jaké úspěchy má za sebou, vystupuje s kultivovanou skromností, která je důkazem naprosté oddanosti nástroji a hudbě.“

Jestliže některé nástroje byly dlouho doménou mužů, kytara jim může být inspirací. Už v první polovině 20. století se dokázaly prosadit znamenité kytaristky María Luisa Anido a Luise Walker, následovány nedostižnou Idou Presti a Renatou Tarragó. V druhé půli minulého století přišel doslova „boom“ interpretek, mezi dalšími vynikly i řecké, americké, íránské a čínské kytaristky. Španělsko jako pomyslná kolébka kytary se může pochlubit i v současnosti vynikajícími umělkyněmi jako jsou Margarita Escarpa, z mladší generace je to především Anabel Montesinos.

„Sopranistku se tak snažily pokořit nesčetné běhavé koloratury, veliké intervalové skoky, dlouhé legátové fráze a mnohé další nástrahy, kterým se však postavila tváří v tvář a nekompromisně je jednu po druhé zdolala.“

„Zpěvačka vynikala od počátku maximálně otevřeným ‚prostorem‘, který zaručoval kulatost tónu, proto ani ty nejvyšší tóny v tříčárkované oktávě nikdy nezněly ostře.“

„Vůči předešlé sonátě zvolil místy i robustnější styl úhozu, který se k napjatému výrazu hodil a podtrhnul tak charakter skladby. Běhy prolínající se do levé ruky zvládal bez tempového zaškobrtnutí.“

Prostory barokního zámku lázeňské obce Bludov nedaleko Šumperku rozezněly v sobotu 15. července melodie Mozartových operních árií a klavírních sonát. S náročným programem vystoupili v pořadí již na desátém koncertu Klášterních hudebních slavností sopranistka Olga Jelínková a klavírista Marcel Javorček. Navzdory vysokým letním teplotám se obecenstvu podařilo zaplnit sál a vytvořit tak účinkujícím tvořivou atmosféru, která je motivovala ke vskutku bravurním výkonům, jež v 18. století předváděla i hraběnka Hortensie von Zierotin, které byl koncert věnován.

„Amplifikace orchestru nebyla příliš zdařilá, homogenitu orchestru málo podpořila, svrchní alikvoty poněkud potlačila, barva nástrojů nebyla dosti diferencována.“

„Eliška Weissová se představila jako výrazná interpretka Libuše, jichž dnes máme jako onoho pověstného šafránu.“

„Barytonista Daniel Čapkovič zaujal, krom přirozené krásy svého hlasového fondu, dokonalou plynulostí italské kantilény ve Verdiho Donu Carlosovi, v árii Rodriga.“

Dvacátý ročník Mezinárodního hudebního festivalu Třeboňská nocturna zakončil 15. července operní koncert na nádvoří Městského úřadu Třeboň, tradičně pod názvem Pocta Emě Destinnové. Protagonisty finále festivalu byli sopranistka Eliška Weissová a barytonista Daniel Čapkovič, Filharmonii Hradec Králové dirigoval Jan Chalupecký. Hudební festival sestával celkem ze sedmi koncertů s výbornou, kontrastní dramaturgií. Závěrečný koncert byl skvělou tečkou za jubilejním ročníkem skvělého festivalu na jihu Čech.

„Letos je na programu celkem dvanáct různých oper.“

„První díl v Mnichově hrají zcela bez škrtů, naopak díl druhý jich doznal celé řady (a mohlo se škrtat i více).“

„Na rozdíl od režie bylo ovšem vynikající hudební nastudování a obsazení většiny rolí.“

Mnichovský operní festival, které se pořádají od června do konce července, jsou každoročním vyvrcholením mnichovské operní sezóny, kdy zazní většinou všechny nově uvedené opery v sezóně (často s prominentními hosty) a jejich součástí jsou každoročně i dvě zbrusu nové operní premiéry. Každoročně se do Mnichova sjíždí operymilovné publikum doslova z celého světa, aby vidělo a slyšelo reprezentativní operní inscenace a světově renomované operní pěvce. Letos je na programu celkem dvanáct různých oper, z nichž dvě měly právě v rámci Mnichovského operního festivalu premiéru.

„Haydn Petra Nouzovského bol vrúcne osobný, vrstevnatý, brilantný, objavný i fascinujúco kantabilný.“

„Fundovaný výklad Jan Jiraský doplnil skladbami interpretovanými s dokonalým porozumením jedného z najväčších znalcov Janáčkovho diela.“

„Interpretácia súboru Collegium Marianum sa vyznačovala technickou vyspelosťou, expresivitou, zmyslom pre odhaľovanie skrytých detailov i vyváženosťou sólových nástrojov a ansámblu, vrátane skvelého continua.“

Posledné dva dni jubilejného 30. ročníku festivalu Janáček a Luhačovice sa konali v priestoroch Lázeňského divadla a kostola Svätej Rodiny. Ponúkli široký repertoárový rozptyl hudby od obdobia baroka až po 20. storočie, od notoricky známych skladieb až po vzácne rarity a od štandardnej interpretácie na súčasných nástrojoch až po historicky poučený prístup.

„Jednu z festivalových konstant hned na začátku v parku na prvním zámeckém nádvoří znovu potvrdilo nedělní podvečerní vystoupení Jazzbandu schwarzenberské gardy.“

„Vystoupení Dvořákova tria jak imanentní kvalitou svého projevu, tak odezvou publika, které aplaudovalo vestoje, možno do jisté míry považovat za dominantu festivalu.“

„Dějištěm sobotního závěrečného koncertu byl prostor kostela Božího Těla v areálu bývalého kláštera. Důsledně sledoval a také završil onu charakteristickou „španělskou linii“ letošního festivalového ročníku.“

Po týdnu odmlky, následujícím po Barokní noci konané o posledním červnovém víkendu, pokračoval během prvního červencového týdne 37. ročník Festivalu komorní hudby v Českém Krumlově sérií osmi navzájem stylově i žánrově svébytných koncertů, dohromady dávajících pestrý a ve svém výsledku i zážitkově atraktivní, avšak esteticky hodnotný souzvuk. Festival se letos konal v termínu od 23. června do 9. července.

„Pro své vystoupení v bernartickém kostele si připravili ukázky z děl českých a světových skladatelů, jimiž zároveň představili nejoblíbenější formy komorní tvorby v období vrcholného a pozdního baroka.“

„Připomenutí Františka Ignáce Antonína Tůmy považuji za záslužné.“

„Náročný virtuózní part, jehož se Jana Semerádová zhostila s technickou bravurou, svědčí o tom, že Blochwitz patřil vedle Quantze a Pierra-Gabriela Buffardina k nejlepším flétnistům v celém Německu.“

Již do svého šestnáctého ročníku vstoupil letos festival oživující sakrální památky širšího okolí Boru u Tachova. Hudební léto Borska založil v první dekádě našeho století tamější duchovní správce Mons. Vladimír Born. Hlavním záměrem borského děkana, který by se letos byl dožil pětaosmdesáti let, bylo vnést duchovní hudbu do objektů, na nichž v poválečném vývoji zanechaly své devastující stopy jak výměna původního obyvatelstva, tak dlouhá léta komunistického režimu. 13. července festival navštívilo trio tvořené hráči souboru Collegium Marianum.

„Saint-Saënsovu hudbu, rovnoměrně rozprostřenou mezi póly lyriky a efektní virtuozity, zahrál Melnikov tak, že pomohl publiku rozměrnou skladbu, v tuzemsku slýchanou zřídkakdy, prožít jako podnětnou, poutavou a zajímavou.“

„Spojení hudby a baletu se tento večer ukázalo jako velmi dobrý nápad.“

„Ravelovo hypnotické Bolero, ve variacích stupňované nad opakovaným a zesilovaným rytmickým motivem, doplnil Bubeníček náznakem příběhu jedné ženy a postupně se přidávajících čtyř mužů.“

Festival Krumlov začal v pátek ve velkém stylu: open-air koncertem v Letní jízdárně a půl hodiny před půlnocí efektním ohňostrojem. Úvodní program nesl název Francouzská noc a byl v den, kdy země slaví významný svátek, sestaven výhradně z francouzské hudby. Do Českého Krumlova přijeli rozhlasoví symfonikové s dirigentem Robertem Jindrou a pianistou Alexanderem Melnikovem. Hudba se navíc na pódiu ve třech skladbách ze čtyř propojila s baletem – s choreografiemi Jiřího Bubeníčka.

„Je stále ještě nezbytné čelit předsudkům zpochybňujícím oprávněnost vstupu zobcové flétny na koncertní pódium.“

„Zatímco klarinet má své místo na tradičním koncertním pódiu již historicky zajištěno, akordeon o ně musí stále ještě usilovat. Je to ale snažení s nepochybně dobrou perspektivou.“

„Nejen z hudebního projevu, ale i z vystupování interpretů i autora toho večera v Kroměříži u svatého Mořice přímo vyzařovala radost, životní optimismus a opravdová zbožnost.“

V Kroměříži v tuto dobu již postupně doznívá letošní ročník Forfestu, mezinárodního festivalu současného umění s duchovním zaměřením. Byl zahájen již v březnu a potrvá až do září. Je sestaven nejen z koncertů, ale i z poslechových pořadů, setkání, kompozičních kurzů pro mladé skladatele a výstav. Své vyvrcholení má koncem června, kdy se v kroměřížských kostelích a koncertních sálech setkávají interpreti jak domácí, tak i zahraniční.

„Irvin Venyš zaujal introvertnou hĺbkou prežitku bez náznaku akejkoľvek maniery. Nádherne budoval frázy a tóny viedol v príkladnej kultivovanosti.“

„Čajkovskij rozpracoval part každého nástroja tak bohato a premyslene, že trio znie ako celý orchester a závažné dielo má obsahom i rozsahom priam symfonické rozmery.“

„Smetanovo trio sa predstavilo ako súbor, ktorý suverénne zvláda absolútne odlišné hudobné svety.“

Jubilejný tridsiaty ročník festivalu Janáček a Luhačovice sa po úvodnom koncerte na Lázeňskom námestí presunul do obľúbeného priestoru Lázeňského divadla, v ktorom sa koná väčšina podujatí hlavného programu. Táto pôvabná divadelná budova, postavená podľa projektu architekta Františka Skopalíka, v tomto roku oslavuje 115. výročie svojho otvorenia. Komorná scéna s výbornou akustikou je neodmysliteľnou súčasťou festivalu i ďalších kultúrnych podujatí Luhačovíc.

„Dvořákův fragment zamýšlené skladby působil v provedení Talichova kvarteta svěže, prokazoval typicky dvořákovskou invenci, která nám obvykle dává při poslechu pocit zvláštního štěstí.“

„Tak vycizelovanou intonační složku na koncertech vnímám málokdy.“

„Molto allegro e vivace bylo interpretováno se sympatickou spontaneitou a výrazovou předsvědčivostí, kdy se soubor ještě více ponořil do agogiky a dynamiky romantického vzletu závěru, který tempicky pěkně gradoval.“

Slavnostní vstupní koncert mezinárodního hudebního festivalu Třeboňská nocturna, jeho již dvacátý ročník, realizovalo 11. července renomované Talichovo kvarteto. Spolu s tímto špičkovým představitelem české kvartetní školy se prezentoval francouzský klarinetista Lilian Lefebvre, jenž loni zvítězil v soutěži Pražského jara. Podstatu programu tvořila díla světového klasicismu a romantismu – Wolfgang Amadeus Mozart, Felix Mendelssohn-Bartholdy a Antonín Dvořák. Dramaturgie programu byla příznivě nakloněna širšímu okruhu potenciálních posluchačů. Ostatně ani v blízkém krajském městě České Budějovice, kde primárius komorního souboru Jan Talich působil mnoho let jako šéfdirigent Jihočeské filharmonie, nebývám koncertů tohoto charakteru častým svědkem. Koncert se konal v Konírně zámku Třeboň, což je velmi pěkný a akusticky příznivý prostor, vhodný pro koncerty komorní hudby.

„Dvořákova „Novosvetská“ je symfóniou vrcholného skladateľského majstrovstva, v ktorej sú forma i obsah v dokonalom vyvážení a jej štvorčasťová štruktúra je vystavaná so suverénnou architektonickou zdatnosťou.“

„V naštudovaní Leoša Svárovského omša priniesla robustný a farebný zvuk Filharmonie Bohuslava Martinů, opäť so zreteľnou dávkou entuziazmu.“

„Pavla Vykopalová sa opäť zaskvela ako autentická koncertná janáčkovská interpretka. Zaujala krásnym hrejivým timbrom svojho lahodného sopránu, dobrou artikuláciou a primeranou hlasovou nosnosťou.“

V malebnom prostredí moravských kúpeľov Luhačovice sa už tridsať rokov v lete koná rozsahom síce neveľký, no pozoruhodne kvalitný hudobný festival Janáček a Luhačovice. Má to logický dôvod – Leoš Janáček bol v tunajších kúpeľoch častým hosťom, navštívil ich 25krát. Mnohé jeho skladby vznikli práve tu a priamo na luhačovickom Lázeňskom námestí sa odohráva dej jeho opery Osud. V dramaturgii podujatia samozrejme nesmú chýbať diela moravského génia, ďalších významných českých skladateľov i veľké svetové mená. Medzi účinkujúcimi sa pravidelne objavuje česká a slovenská interpretačná špička.

„Vondráček ví, že žádné dílo není dobré zakonzervovat do nehybné strnulosti. Je živé jen tehdy, pokud se posouvá vlastní názor pianisty a komplexnost jeho sdělení.“

„Za každým rozmáchlým gestem, pohybem paží a zuřivým sešlápnutím pedálu můžeme hledat stopu v bohatě diferencované úhozové technice, promyšlené výstavbě a kantabilním frázování.“

„Vondráček v každém okamžiku u klavíru tvoří, hledá a posouvá hranice možného výkladu.“

Lukáš Vondráček přijel do Opavy a zahrál Rachmaninova. Světově proslulý český pianista na své rodné město slyší a vrací se často. V neděli 9. července tak učinil ve společnosti Janáčkovy filharmonie pod taktovkou rumunského dirigenta Gabriela Bebeşeley. Zazněly kompozice Sergeje Rachmaninova a Franze Schuberta, přičemž není překvapením, že koncert opavského rodáka byl dlouho dopředu beznadějně vyprodán.

„Přestože Holmer Becker při zpracování tématu nevybočil za hranice soudobé hudební srozumitelnosti, pro někoho z návštěvníků koncertu mohla být uvedená kompozice v kontrastu s ostatním programem přece jen trochu hůře uchopitelná.“

„Interpretace Mendelssohnovy sonáty na menších kukských varhanách vyzněla komorněji než na velkých chrámových nástrojích, což ovšem díky vynalézavému rejstříkování Daniely Valtové Kosinové bylo v daném sakrálním prostoru spíše ku prospěchu věci.“

„Svítivý, přitom příjemně kulatý tón Friedrichovy trubky naplnil prostor kostela v Kuksu doslova mystickou atmosférou. Stačí mu k tomu doslova jeden dlouhý tón, gradující nejen dynamicky, ale i neopakovatelnou emocí.“

Zatímco čtrnáctý ročník Mezinárodního hudebního festivalu Hudební léto Kuks zahajoval 24. června třináctičlenný ansámbl Pražských komorních sólistů, na jeho druhém koncertě 8. července to byli pouze dva protagonisté: německý trumpetista Reinhold Friedrich a varhanice Daniela Valtová Kosinová, která kromě doprovodu hlavního sólisty měla příležitost i k samostatným sólovým vstupům. Součástí večera se stala i světová premiéra Čarodějnické árie pro varhany současného německého skladatele Holmera Beckera (*1955), který byl na koncertě osobně přítomen.

„V úvodním Novém špalíčku Bohuslava Martinů Sylva Čmugrová svým hlasově ukázněným projevem prokázala vzácný smysl pro interpretaci ohlasové tvorby, vzniklé na texty Sušilovy sbírky lidových písní.“

„Karel Untermüller svým ušlechtilým tónem, neomylnou intonací a procítěným přednesem znovu potvrdil svoji příslušnost k našim předním interpretům.“

„Jako ukázka živého tvůrčího potenciálu současné skladatelské generace byla zařazena Symfonieta „La petite Joie“ skladatele, klavíristy a herce Ondřeje Brouska.“

S prvním červencovým týdnem v Mariánských Lázních skončil jeden ze tří hudebních festivalů konaných v nejzápadnější části naší republiky (dalšími jsou Hudební léto Borska v okolí Boru u Tachova a Dveře jízdárny dokořán ve Světcích). Již sám dvojjazyčný název Živé pohraničí – Lebendes Grenzland naznačuje, že hudba se zde pěstuje pravidelně, dokonce za přítomnosti stálého symfonického tělesa, a že kulturní akce přináší požitky pro posluchače z obou stran hranice. Ve srovnání s minulým ročníkem byl program omezen. Na rozdíl od mnohých festivalů zde připravované akce nejsou závislé na přízni počasí, mohly se tudíž uskutečnit podle stanoveného plánu.

„Nikdo zatím nepodtrhl místního genia loci tak jako Elisabeth Plank se svou harfou.“

„Kostel se proměnil ve zvukovou laboratoř, Plank ve světové premiéře skladby Margarety Ferek-Petrić posunula zvukové možnosti nástroje za hranici naší představivosti.“

„Chvíli jsem měla pocit, jako bych se ocitla v pohádce, kde kontrastovala romantická melodie, elegance a křehkost interpretky se syrovostí kostelních lavic, loupající se omítky a torzem varhan.“

Je slunný, teplý podvečer sobota 8. července. Těsně před osmnáctou hodinou se pár kilometrů za Broumovem, na kopci před Šonovem u kostela sv. Markéty scházejí svátečně odění lidé. Všichni míří na druhý z koncertů osmnáctého ročníku festivalu klasické hudby Za poklady Broumovska. Sólistkou večera je dvaatřicetiletá rakouská harfistka Elisabeth Plank.

„Kdo čekal tradiční model spočívající na formálně striktně koncipovaných skladbách známých či méně známých jmen barokní hudby, byl zřejmě hodně překvapen.“

„Solamente naturali a Barokksolistene dohromady sestavili těleso o počtu pouhých devíti muzikantů, ale jejich zvuk byl místy tak mohutný, vrstevnatý a vášnivý, jako by před lidmi seděl velký orchestr.“

„Nezáleží na tom, v jakém čase se nacházíme. Stejně to nemůžeme změnit. Důležité je, jestli se dovedeme radovat z toho, co hudba přináší.“

Svůj jedenáctý ročník letos Olomoucké barokní slavnosti otevíraly nekonvenčním způsobem. Prestižní hudební a divadelní festival zahájily soubory Solamente naturali ze Slovenska a Barokksolistene z Norska. Název koncertu One Music není nutné překládat. Sluší se jen dodat, že premisa „hudba je jen jedna“ byla toho večera dokonale naplněna.

„Fantazie a fuga a moll BWV 904 Johanna Sebastiana Bacha patří mezi méně hrané skladby při varhanních produkcích, jelikož se jedná původně o dílo pro cembalo.“

„Mechler proložil program třemi svými improvizacemi, v nichž vzdal hold třem velikánům francouzské hudby 19. a 20. století.“

„Bylo pozoruhodné, jak české romantické varhany zněly pod rukama Mechlera francouzsky, podobně jako před rokem v případě Philippa Lefebvra.“

Svatovítské varhanní večery, mezinárodní varhanní festival v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha, se letos konají již podvanácté. Tvoří je řada pěti recitálů uskutečněných během července až počátku srpna, na nichž účinkují umělci z celého světa. Někteří zde již hráli vícekrát, například Jan Hora. První večer pořadatelé svěřili umělci původem z francouzského Alsaska, jenž je žákem Daniela Rotha či Marie-Claire Alainové. Působí jako profesor varhan na Vysoké hudební škole v Kolíně nad Rýnem, coby varhaník tamtéž a také v katedrále ve svém rodišti. Dramaturgie jeho programu byla objevná, patrně ze všech pěti večerů nejpozoruhodnější, jelikož obsahovala málo známá díla i neznámé autory. Zcela automaticky v něm dominovala francouzská hudba a nechyběly ani tři improvizace. Hlavní český svatostánek byl posluchači uspokojivě zaplněn a po celý koncert vládla atmosféra soustředěného poslechu.